Yoko

Obraz Yoko rozvíjí dialog v mém cyklu Porcelánové objekty. Fascinuje mě, jak ty dva šálky vedle sebe působí jako dvě postavy uprostřed důvěrného rozhovoru. Ten modrý dekor na nich vypadá jako vzácné tetování, které na minimalistickém, skoro až „digitálně“ zjednodušeném podkladu úplně září. Dvojice se vznáší nad temným zrcadlením, které stírá hranici mezi skutečností a iluzí. Přestože dílo na první pohled působí realisticky, je vystavěno z odvážně zjednodušených ploch – je to realismus, který jím ve skutečnosti není, ale nutí diváka domýšlet si každý detail. Geometrické pozadí historické dlažby pak celou scénu ukotvuje v přísném, a přesto hřejivém rytmu. Je to obraz o blízkosti a tiché kráse, která nepotřebuje hyperrealistickou přesnost, aby promluvila k duši.