Pepa plave do Černého moře

Obraz Pepa plave do Černého moře vypráví neuvěřitelnou, ale skutečnou historku z dob socialismu. Můj kamarád Pepa se tehdy místo cesty z práce domů zastavil v hospodě. Když se v podnapilém stavu konečně vydal k domovu, zakopl a upadl do hluboké louže. V jeho mysli se však louže proměnila v oceán a on v ní začal ze všech sil plavat. Když se nad ním seběhly místní ženy a udiveně se ptaly, kam to proboha plave, Pepa s naprostou vážností odpověděl: „Do Černého moře.“ Tuto absurdní scénu jsem poskládala pomocí tangramu. Pepa bojuje s vlnami v tmavé louži, zatímco barevné, vzorované postavy žen nad ním tvoří bizarní publikum. Je to oslava lidské fantazie (i té alkoholové), která dokáže i z obyčejného bláta vytvořit nekonečný obzor.